top of page
  • Writer's pictureClaire Klingenberg

Fenomén Baader-Mainhof

Aneb proč najednou všude vidíme něco, o čem jsme se právě dozvěděli


Taky už se vám stalo, že jste se seznámili s nějakým novým konceptem, pojmem, slovíčkem, produktem, nějakou novou myšlenkou, či osobností... a najednou na to narážíte všude?

Tento dojem se děje tak často, že se pod pojmem fenomén Baader-Meinhof, aneb iluze četnosti, zařadil mezi kognitivní zkreslení.




Vznik pojmenování

Pojmenování vzniklo v roce 1994 z dopisu redakci novin St. Paul Pioneer Press, kde čtenář Terry Mullen vypráví, jak svému příteli povídal o, v té době už méně aktivní, německé teroristické skupině Frakce Rudé armády (přezdívané Baader-Meinhof), jejichž aktivity probíhaly především mezi lety 1970 - 1993. Ten přítel mu později v stejný den zavolal, že zrovna o této skupině právě četl článek v novinách.


Terry Mullen fenomén Baader Meinhof definoval takto:

Když se poprvé naučíte nové slovo, slovní spojení nebo novou myšlenku, uvidíte toto slovo, slovní spojení nebo tuto myšlenku do 24 hodin znovu.


Za časový úsek bych ruku do ohně nedávala, ale dojem, že se v krátké době s tématem potkáme znovu, určitě všichni známe.


Své oficiální pojmenování iluze četnosti tomuto fenoménu dal lingvista Arnold Zwicky v roce 2005.


Vznik dojmu

Arnold Zwicky došel k závěru, že toto zkreslení je výsledkem kombinace dvou jiných - selektivní pozornosti a konfirmačního zkreslení.


Selektivní pozornost...

...je označení pro naší kapacitu si vybrat, čemu věnujeme pozornost a čemu ne.


Konfirmační zkreslení...

...je označení pro vyhledávání a přednostní vnímání těch podnětů a informací, které potvrzují náš názor. K tomu se řadí i vyložení si nejasných informací v prospěch našeho hlediska. A, k iluzi četnosti klíčové, potvrzující paměť - v tomto případě naší neschopnost si vzpomenout na dřívější zaznamenání pojmu, jelikož bez kontextu a znalosti jsme si ho “neuložili”.


Výsledek

Selektivní pozornost: Naše mozky přirozeně filtrují informace na základě relevance a důležitosti. Jakmile jsme si něčeho nového všimneme nebo se něco dozvíme, naše mozky to začnou aktivně vyhledávat ve svém okolí. Pak se zdá, že věc, o které jsme se právě dozvěděli, je najednou rozšířenější.


Konfirmační zkreslení: Jakmile si něčeho všimneme, můžeme si toho začít všímat častěji, protože jsme na to nyní lépe naladěni. To vytváří smyčku zpětné vazby, kdy si s větší pravděpodobností budeme pamatovat případy, které potvrzují naše nově nabyté povědomí, a ignorovat případy opačné.


Náhoda: Někdy může být zvýšený výskyt věci, kterou jsme si všimli, jednoduše náhodný. Je možné, že daná věc byla ve našem prostředí přítomna vždy, ale my jsme jí až dosud nevěnovali pozornost. Náhoda je často podceňována, vše ale nemusí mít jasné odůvodnění.


Zdroje a další info:

36 views0 comments

Recent Posts

See All

Comments


bottom of page