• Claire Klingenberg

Čtecí čtvrtky #5: Nevadí poslech hudby při učení?




Nevadí poslech hudby při učení?

Minulý týden jsem vám na svém Instagramu dala hlasovat, jaké téma byste chtěli na tyto #ČtecíČtvrtky, které spadají do Týdne mozku a vyhrálo Nevadí poslech hudby při učení?


Psychologii hudby a tomu, jaký vliv má hudba na paměť, se věnuje autor shrnovaného článku Dr. Timothy Byron. V roce 2019 k tomu publikoval článek na můj oblíbený web, The Conversation. Na The Conversation publikuje kvalitní články od akademiků a výzkumníků. Čeho jsem si ale při výběru nevšimla (no jo, i mistr tesař...), je, že mají i sekci, kde akademici a výzkumníci odpovídají na dotazy dětí. Shrnovaný článek je z této sekce, proto bude text tak krátký. Nicméně, na klíčové body i tak výborně odpovídá a pokud se chcete dočíst víc, v původním textu jsou odkazy na další čtení.


Článek odpovídá na otázky, jako:

  • Ovlivňuje hudba kvalitu učení?

  • Existuje Mozartův efekt?

  • Jakou hudbu mohu během učení poslouchat?

Odpovědi si můžete sami přečíst v anglicky psaném článku nebo tady v mém shrnutí v češtině.

Shrnutí:

Dříve se říkalo, že pouštění Mozarta dělá děti chytřejší (Mozartův efekt). Toto tvrzení vzniklo z výzkumu, ve kterém skupina, která před testem poslouchala Mozarta a jinou komplexní klasickou hudbu, měla lepší výsledky, než ta, která žádnou hudbu neposlouchala. Výzkumnící došli k závěru, že tato komplexní hudba stimuluje tu část mozku, která ovlivňuje naše matematické dovednosti.


Později se ale zjistilo (kvůli testování vlivu různých jiných skladatelů a pak u dětí a dorostu vlivu moderní hudby), že hudba naše “matematická centra” nijak neovlivňuje, ale její poslech nám zvedá náladu. A když máme lepší náladu, jsme ochotni se víc soustředit a řešit i složitější úkoly.

Hudba ale může i rušit - pokud u učení posloucháme hudbu s textem (Pozn. myšleno v jazyce, kterému rozumíme), hůře se soustředíme. To se ukazuje při výzkumech, kde si člověk při “poslouchání písniček” má přečíst text a zapamatovat si jeho obsah.


Klasická hudba může sloužit jako dobrá kulisa při učení, pokud není příliš nahlas (hlasitější než lux) a není příliš rychlá (rychlejší než 160 BPM - píseň Happy a Shake It Off). Ale i při překročení těchto podmínek není zhoršení příliš významné, narozdíl od poslechu hudby s textem.



Tolik mé shrnutí.


Za revizi děkuji Anně Hejrové


Autor shrnovaného článku: Dr. Timothy Byron vyučuje psychologii hudby na australské University of Wollongong. Jeho výzkum se věnuje vlivu hudby na paměť, se zaměřením na to, jak fungují tzv. vlezlé písničky - ty písničky, které se nám zaseknou v hlavě a nemůžeme je z ní dostat.


(Fotografie z webu UoW)

Poučení?

Pokud bychom se měli nějak poučit, tak snad následovně:

  1. Hudba, která nemá vliv na kvalitu příjmu informací, je pomalá, potichu a bez textu.

  2. Hudba, která nám zlepší náladu, přispívá k lepšímu učení.

  3. Pokud naše oblíbená hudba/hudba, která nám zlepšuje náladu, je rychlá a nahlas, je lepší si ji pustit chvíli před učením a “nabudit se”

  4. Od Anny Hejrové: V souladu se vším, co je zmíněné výše, pokud si nejsme jistí s výběrem vhodné hudby, dá se také doporučit poslech soundtracků k videovým hrám (Skyrim, etc.) – toto je hudba konkrétně tvořena k tomu, aby udržela hráče u hry co možná nejdéle.


20 views0 comments

Recent Posts

See All