GMO je polarizující téma. Ovšem na otázku “Co je GMO?” nemají odpověď mnozí - i z řad těch, kteří sami sebe řadí k odpůrcům GMO.
Jako spotřebitelé jsme mylně nabyli dojmu, že potraviny bez GMO jsou zdravé a že je třeba proti GMO bojovat.
Z tohoto důvodu se skupina SciMoms (vědecké matky) rozhodla, že napíše článek, ve kterém vysvětlí, co vlastně GMO jsou a proč se nejen matky nemusí bát kupovat potraviny, na kterých nálepky “bez GMO” nejsou.
Článek byl publikován 23. ledna 2019 na webu SciMoms a autorkami jsou Layla Katiraee, vědkyně zabývající se vývojem produktů v oblasti sekvenování DNA, a Anastasia Bodnar, popularizátorka vědy s doktorátem z rostlinné genetiky a udržitelného zemědělství. (více info k autorkám na konci textu)
“Úvod do GMO” odpovídá na otázky, jako:
Co je to GMO?
Jak víme, že je GMO bezpečné?
Proč pěstovat GMO plodiny?
Jak ve skutečnosti funguje označování potravin jako “bez GMO”?
Odpovědi si můžete sami přečíst v anglicky psaném článku nebo tady v mém shrnutí v češtině. Na konci článku naleznete odkazy na přednášky v češtině k tématu GMO.
Shrnutí:
Když procházíme obchodem s potravinami, narážíme čím dál častěji na označení “bez GMO”. Výzkumy nám ukazují tři věci. Zaprvé, nakupující si myslí, že potraviny bez GMO jsou zdravější. Zadruhé, že tyto nálepky zvedají cenu potraviny. A zatřetí, běžní nakupující nevědí, co přesně toto označení znamená. V tomto článku se podíváme na klíčové termíny a časté mýty týkající se GMO.
Co je GMO?
Tato zkratka označuje geneticky modifikované organismy. V USA je termín GMO zhruba ekvivalentní přesnějšímu “transgenní” organismus, tedy organismus, ve kterém vědci přidali nebo odebrali gen, a tím získal kýženou kvalitu. Příkladem toho může být větší rezistence na nepříznivé počasí, zvýšená odolnost vůči škůdcům, ale i jiné zbarvení.
(Pozn. Protože je GMO politický, nikoliv biologický název, jeho definice se může v různých zemích lišit. V EU je definice GMO mnohem širší - kromě transgenních organismů vytvořených v laboratoři zahrnuje i organismy získané mutagenezí, tedy ty, u kterých byla různými prostředky podpořena pravděpodobnost mutace. Přitom čistě prakticky, zkratka GMO by ze své podstaty měla zahrnovat i běžné křížení.)
Proč GMO existují?
Zemědělci a zemědělské podniky se již dlouhodobě snaží, aby jejich plodiny lépe rostly, lépe se sklízely a aby nabyly těch kvalit, které zákazníci vyhledávají. Například, pokud máte dva typy rýže, dlouhozrnnou a krátkozrnnou, která odolává plísni, můžete je zkusit zkřížit a pokusit se z toho získat dlouhozrnnou, plísni odolnou, rýži. S postupem poznání je dnes možné vzít ten konkrétní gen a vložit ho do dlouhozrnné rýže - tedy udělat transgenezi.
Které plodiny jsou GMO?
V USA se pěstuje jen hrstka GMO plodin, přestože GMO plodiny hrají klíčovou roli v udržitelnosti potravinových zdrojů. Mezi GMO plodiny patří řepka olejná, jablka odrůdy Arctic Apple, kukuřice, bavlna, sója, cukrová řepa, cuketa, některé typy dýní a další. Kromě plodin se například v Kanadě můžeme setkat s geneticky upraveným lososem. Nad to, různé živiny, enzymy a složky potravin, které slouží k jejich úpravě a obohacení, pochází z geneticky upravených kvasinek a bakterií. Příkladem toho je syřidlo, které dřív bylo získáváno z žaludků poražených telat, se dnes dá laboratorně vypěstovat.
(Poznámka od T. Moravce: Na rozdíl od GMO plodin jsou GMO mikroorganismy široce využívány i v Evropě.)
Jaké vlastnosti mají GMO?
Vlastnosti byly původně vybírány za účelem zlepšení pěstění, dnes se můžeme setkat i s vlastnostmi přímo mířenými na potenciálního zákazníka. Některé z vlastností jsou:
Odolnost vůči škůdcům, tolerance vůči herbicidům (Pozn. herbicid skolí plevel, ne plodinu), odolnost vůči virům a ne-hnědnutí, které si klade za cíl snížení plýtvání jídlem.
Jsou GMO nezávadná?
Ve zkratce, ano.
Na začátek je třeba znovu zopakovat, že GMO není jedna jasně definovatelná kategorie. Tedy, porovnávat nezávadnost kukuřice tolerantní k herbicidům a jablka, které nezhnědne, se může zdát zvláštní. Co ale říct můžeme, je, že metody užívané k vytváření transgenních potravin jsou nezávadné.
Více než dvě stě osmdesát vědeckých společností, institucí, rad a autorit (Pozn. A to včetně Evropské komise, Vědecké poradní rady evropských akademií (EASEC), Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a Biologického centra AV ČR) prošlo publikovaná data o GMO a došlo k závěru, že plodiny vyvinuté za pomoci transgenních metod jsou stejně bezpečné jako plodiny vyvinuté pomocí metod jiných.
Jaké výzkumy o bezpečnosti byly provedeny?
Na téma nezávadnosti a bezpečnosti GMO bylo mezi lety 1993 až 2014 provedeno 698 studií, které nejprve prošly recenzním řízením a poté byly publikovány v odborných časopisech. 65 % z nich nemělo finanční, ani profesní, propojení s GMO průmyslem. Méně než 5 % (celkem 35 studií) z nich vykazovalo negativní výsledky. Když se ale v roce 2017 znovu výzkumníci zaměřili na těchto 35 studií, zjistili, že za negativními výsledky ve všech případech stojí nedodržení nejméně jednoho z principů vědecké práce.
Dělaly se dlouhodobé výzkumy?
Ano. Na různých druzích zvířat byly provedeny jak dlouhodobé, tak několika generační výzkumy. Při porovnávání zdraví zvířat krmených běžným krmivem a GMO krmivem nebyl nalezen rozdíl. Co se lidí týče, americká Akademie věd při zpětném přezkoumávání GMO nenašla žádný vztah mezi rakovinou (a dalšími zdravotními problémy) a zavedením pěstování GMO potravin, ač toto konkrétně je oblíbeným tvrzením kritiků genetické modifikace.
Kde jsou GMO pěstována?
V roce 2017 se GMO plodiny pěstovaly v dvaceti čtyřech zemích, s tím, že USA a Brazílie je pěstovaly na největší ploše. V Evropské unii se GMO (Pozn. tady myšleno jen transgenní plodiny) se kromě Španělska a Portugalska nepěstují, ale jsou do ní dováženy.
Je povinností GMO potraviny označovat?
Jak definice, tak způsob označování GMO potravin se zem od země liší. V EU se všechny produkty pocházející z GMO plodin musí jasně označit, nezávisle na tom, zda lze GMO složku v potravině analyticky zjistit. (Poznámka od T. Moravce: Cílem má být, že označování GMO potravin by mělo být dát spotřebitelům možnost volby, reálně to funguje přesně naopak. Výrobky na které se vztahuje povinnost označení se na trh vůbec nedostanou.) V Kanadě se GMO nijak neoznačuje. V USA, nově, by se produkty z GMO plodin měly označovat “bioengineered”.
Pak tu máme ještě nálepkování “non-GMO”. To buďto dělá firma sama, nebo k tomu používá jinou společnost. V USA je k tomu populární společnost Non-GMO Project, která se ovšem vyjádřila, že jejich označení nezaručuje, že se jedná o produkt bez GMO.
(Pozn. Non-GMO Project tedy koupením nálepky “s motýlem” nabízí firmám marketingovou strategii, skrze kterou mohou zvýšit cenu svého produktu a propagovat svůj produkt jako “přírodní”, jelikož toto označení je mezi konzumenty populární.)
(Poznámka od T. Moravce: V Evropě se označení GMO-free nebo některá lokální verze jako třeba německé Ohne-Gentechnik také občas vyskytuje. Takové označení ale nemá žádnou oporu v zákoně, dle mého je navíc vyloženě klamavé. Evropská definice GMO je opravdu velmi široká a spadají do ní tisíce plodin včetně těch pěstovaných v biozemědělství. Dnes reálně u mnoha odrůd nikdo neví, zda jsou nebo nejsou dle EU definice GMO nebo nejsou, tím méně se ví, z kterých konkrétních odrůd kolika plodin bylo vyrobeno konkrétní balení třeba sušenek. Ty Evropské starší GMO odrůdy mají legální vyjímku ze všech omezení zákona o GMO- tzn nemusí se testovat jejich bezpečnost a nemusí se uvádět na obalu jako GMO. To ale v žádném případě neznamená, že takový výrobek může být označen jako GMO-free.)
Jsou na místě obavy k GMO?
GMO se staly tématem, na které jsou promítány legitimní socioekonomické obavy týkající se udržitelných zdrojů potravin a zemědělství jako takového - patenty, monopoly, monokultury a starosti o životní prostředí. Tyto obavy se netýkají jen GMO a hledat problém jen u nich nepovede k řešení.
Ač GMO nejsou jedinou kategorií, jsou na místě obavy k určitým jejich vlastnostem. Jednou z nich je tolerance ke glyfosátu. Díky opakovanému a častému používání tohoto herbicidu došlo k evoluci plevelů tolerantních ke glyfosátu. Oproti tomu dosavadní zkušenosti z pěstování plodin odolných ke hmyzím škůdcům jsou dobré a při správném použití je problém rezistence kontrolovatelný..
Proč se SciMoms tak často zabývají problematikou GMO?
GMO je jedno z témat, kde se velmi rozchází názor veřejnosti a názor odborníků. Laická veřejnost má tendenci vidět biotechnologie jako něco nebezpečného, zatímco veřejnost odborná se shoduje, že se jedná o bezpečnou metodu šlechtění.
Možnost odmítnout bezpečné jídlo je luxus. Ale důsledky tohoto odmítání, tedy, že nebude čas vyvinout plodiny reflektující měnící se klima a odolné vůči novým škůdcům, nejvíce dopadnou právě na ty, kteří v této diskuzi hlas nemají.
Tolik mé shrnutí.
Za odbornou konzultaci děkuji Mgr. Tomášovi Moravcovi, PhD
Za revizi děkuji MUDr. Kristýně Bayerové.
Pokud Vás téma GMO zaujalo, určitě se podívejte na přednášky v češtině:
Autorky shrnovaného článku:
Layla Katiraee - Je vědkyně zabývající se vývojem produktů v oblasti sekvenování DNA. Poté, co se stala matkou, se začala zabývat dezinformacemi kolujícími okolo GMO.
Anastasia Bodnar - Je odbornicí na vědeckou politiku Ministerstva zemědělství Spojených států amerických a popularizátorka vědy. Patří k zakládajícím členkám SciMoms.
Tyto fotografie pocházejí z webu SciMoms.com
Na film SciMoms se můžete podívat zde.
Poučení?
Pokud bychom se měli nějak poučit, tak snad následovně:
Definice GMO není jednotná a liší se v závislosti na přístupu země.
Metody, které si asociujeme s GMO, jako vytváření transgenních potravin, jsou bezpečné.
Opakované a přezkoumávané testování ukazuje, že GMO plodiny jsou nezávadné.
Plodiny vytvořené pomocí genetických úprav jsou nyní a budou v budoucnu klíčové pro udržitelný zdroj potravy.
Zajímavé infografiky k tématu
