• Claire Klingenberg

“Tak proč jste to přijala?” Aneb, jak policie řeší výhružky

Updated: Jul 19

Aktualizace k 13. 7.

Přišlo vyrozumění od Policie ČR v reakci na mou stížnost na způsob řešení zaslané výhružky na Veletrh vědy - jak byla řešena na místě.

Policie říká, že “došlo … k podcenění rizika”

Jsem velmi ráda, že jsme dospěli k stejnému závěru a byla mi navrácena důvěra, že v případě podobné situace (ať se stane komukoliv a kdekoliv) se riziko znovu nepodcení a může se tím přispět k zabránění možné tragédie.

Velmi děkuji za pomoc&podporu od In IUSTITIA a Leoš Kyša.

Teď akorát zbývá přijít na to, kdo to udělal.





Aktualizace: V sobotu 4. 6. jsem byla policií znovu kontaktována. Oběma kriminalistů srdečně děkuji, že se mnou jednali profesionálně a že se začali případem zabývat.



 


Čtvrtek, 2. 6.

Jelikož jsem ráno vytvářela pro kolegy svačinu a podcenila jsem dobu přípravy, měla jsem zpoždění. Cestou v metru jsem si zapnula viditelnost na AirDrop pro všechny, abychom mohli od návštěvníků s získávat jejich fotky z našich experimentů jednodušeji. Metrem jsem dojela na Letňany, vyšla špatným směrem, po minutě se otočila, šla správným směrem a celé to zapříčinilo, že jsem k vystavovací hale došla až v 10:20. Před halou jsem zavolala Jakubovi, kde máme stánek. Nebral mi to, protože telefon neslyšel. Vstoupila jsem do haly 3 a prošla jsem do spojovací haly, kde je infostánek a jídelna. Na infostánek jsem chvíli mžourala a pak jsem zjistila, kde jsme. Pokračovala jsem kolem jídelny do haly 4.


Přišla jsem k našemu stánku, kde byli Jakub, Jaromír a Vítek, a začala jsem s nimi přestavovat náš stánek do pro návštěvníky příjemné podoby. Poté, co jsme vše připravili, jsem se věnovala návštěvníkům.


O chvíli později vidím, že se mi nějaký Martin snaží poslat fotku skrze AirDrop. Jelikož jsem si v tu chvíli myslela, že AirDrop má dosah 30m (má dosah 30ft, tedy 10m) a nikdo u stánku nebyl, myslela jsem, že se Martin překlikl. Nepřijala jsem ho. Znovu. Aha, takže to posílá mě, ale nevím kdo. Nepřijala jsem to. Znovu. Nepřijala. Znovu. Šmarjá, tak dobře, já se ti na ten penis podívám, no, můžeme s Jaromírem probrat zdravost. Přijala jsem, v 10:55, ale penis tam nebyl. Byla tam fotka ze spojovací haly, z jídelny, u stolu. V záběru byl jasný žlutý koš, vzadu vlevo byl vidět infostánek veletrhu. V editaci fotky na ní byl doplněn nápis you are trash a šipka do odpadního koše. Odesílatel měl opravdu zájem, abych si zprávu byla schopna přečíst, protože y je na tmavém pozadí žlutou a zbytek na žlutém pozadí černou.


Ukazuji Jaromírovi a Vítkovi, že hele, máme zase fanouška, hahaha. Nadávky a urážky chodí běžně, čteme běžně, slyšíme běžně. U piv po večerech na mezinárodních konferencích si povídáme, čím nás kdo zase nazval. Naposledy vedl rumunský kolega, který rodičům vysvětluje důležitost očkování. Tomu jeho místní antivax komunita přezdívá Stalin. Samozřejmě ale víme, že to není vždycky jen vtipné. Například německá kolegyně, ex-homeopatka Natalie Gramms dostává výhrůžky smrti od příznivců homeopatie, že jí policie doporučila přednášet s ochrankou. Edzardovi Ernstovi, ex-komplementární lékař, zase jeden čas museli kvůli hrozbám kontrolovat poštu. Paul Offit, spoluvynálezce vakcíny proti rotaviru, se musel přestěhovat kvůli hrozbám. Jsme si vědomi, že skeptická práce se setkává s negativními reakcemi a na nadáváni jsme v ČR zvyklí.


O hodinu později, v přesně 12:00, stojím zrovna u pultu s testem virgulí, vedle mě je Jaromír a vysvětluje lidem proutkaření. Jakub a Vítek jsou zrovna jinde. Zabzučí mi telefon, znovu AirDrop, tentokrát je políčko odesílatele prázdné. Říkám si, no jo, další pochvalná zpráva. Fotku přijmu a vidím fotku dvou střelných zbraní v něčí ruce a nápis Im about to kill all people in this mall a na konci je lebka. V danou chvíli neřeším, že je jasné, že se jedná o staženou fotku, neřeším příšernou angličtinu, ani překlep nebo špatný překlad mall/hall. Nakopne se můj americký instinkt a jdu k zemi. Říkám Jaromírovi a návštěvníkům, ať jdou také k zemi. Samozřejmě, jako Češi zde vyrostlí, naprosto nechápou, co dělám, co po nich chci a co se děje. Jestli je něco, co Američany skutečně spojuje, tak to není Coca Cola, ani Den díkuvzdání, ale že všichni, bez ohledu na pohlaví, gender, etnikum a politickou příslušnost, reagujeme na povel get down a jeho obdoby. (Tohle není návod, jak mě donutit dělat angličáky)


Jaromírovi se snažím vysvětlit, co se děje a jelikož neslyším výstřely a Jaromír mě uklidňuje, stoupám si. Ukazuji pořádně Jaromírovi fotku a konečně mysl uvolňuje cesty skeptickým myšlenkám, které vyskákaly při prvním pohledu, ale byly zabarikádovány podmíněným reflexem. Jaromír říká, že je to sice jen pošuk, ale že to opravdu přes čáru a mám jít zavolat policii. Přiznávám, že ač je východ z haly blízko našemu stánku, musím se překonat, abych vyšla z “bezpečí” našeho papundeklu, protože strach ještě doznívá. Venku se rozdýchávám a uklidňuji, abych zvládla mluvit na dispečink pomalu a v klidu. Proto volám 112 až v 12:03. Propojují mě s policií. Vysvětluji, že někdo poslal výhružku vystřílení veletrhu, že netuším, zda se jedná o hoax, či zda to osoba myslí vážně. Dispečink říká, ať jdu před bránu a že tam pošlou hlídku.


Čekám. Projíždí kolem mě policejní auto s jednou osobou, mávám na pána, on nechápavě kouká a jede dál. Čekám. Je 12:12, když vidím přijíždět auto se zapnutými světly. Přijdu k nim, odpovím, co jsem zač, co tam dělám a ukážu jim fotky.


“Jak jste se k tomu dostala?”

“Přišlo mi to AirDropem.” Pánové mají sice sluneční brýle, ale vidím, že neví, o čem mluvím. Vysvětluji.

“A to Vám jako může kdokoliv něco poslat?”

“Teď ano, jsem tu vystavovatel, tak to mám zapnuté pro všechny, abychom mohli s návštěvníky snadněji sdílet fotky.”

“Ale musíte to nějak přijmout, ne?”

“Ano.”

“Tak proč jste to přijala?” - Kdo to měl na své bingo kartě? Já ano. Čekala jsem, že se dostaneme do fáze, jak je to celé moje chyba, přeci jen, jinou zkušenost s policií ani nemám. Pojďme řešit, proč jsem přijala na propagační akci AirDrop místo toho, abychom řešili, že na akci, kde jsou tisíce dětí, kde se v minulých letech objevilo přes 25 000 návštěvníků, někdo posílá zprávu, že se chystá všechny přítomné zabít. Zaprvé, jsem nevěděla, co mělo být obsahem zprávy, zadruhé, je to naprosto ale naprosto jedno, proč jsem AirDrop přijala, protože to není relevantní. Ano, můžeme tady stát (teda já stát u okýnka, oni sedět v autě) a diskutovat o tom, zda je či není moudré přijímat AirDropy. Můžu povídat o tom, jak jsem si ho po podobné akci zapomněla vypnout a pak o pár dní později v kavárně se mi někdo něco snažil poslat a já to odmítla a to byl konec, takže ne, nenechávám si posílat všechno od všech, ale na propagačních akcích je to jíné. Anebo, mám naprosto divoký a kontroverzní návrh, pojďme zkusit zjistit, kdo toto poslal.


Toto si samozřejmě nechávám pro sebe, protože potřebuji, aby se mnou spolupracovali.


Stojí mě to notnou dávku vůle, abych jim neudělala přednášku o victim-blamingu a abych si udržela příjemný výraz a tón hlasu: “Myslela jsem, že nám někdo z návštěvníků něco posílá.” Z výrazů pánů vidím, co si o mě myslí. Jeden z nich ale z auta vystoupí, otevře dveře zadního sedadla, s tím, že se tam zajedou podívat. Takže zážitek “jet vzadu v policejním autě” bych si bývala mohla vyškrtnout z Bucket listu, pokud by tam byl. Popojedeme k hale a koukám, že je tam ještě jedno auto, z něj vystoupí další dva příslušníci policie.


Začíná větší vysvětlování, ukazuji obě fotky, povídám, že jsme na toto zvyklí, takže první fotku jsem neřešila. Ptají se: “Tak proč jste to přijala?”, odpovídám stejně.


Jeden z nich se ptá, jestli bych mu ty fotky mohla na OPPO poslat přes Bluetooth, zjišťujeme, že ne. “Tak nic, no” povídá.


“To spíš vypadá, že to není proti veletrhu, ale je to přímo na Vás.”


Ptají se, koho jsem poslední dobou naštvala, chci se zeptat jich, kolik mají času, ale místo toho znovu vysvětluji, co děláme za aktivity a že se to samozřejmě ne všem líbí.

Ptají se dal, něco ve smyslu, zda jsem někoho vyloženě provokovala. Zmínila jsem, že jsme se teď některým organizacím a jedincům věnovali víc.


Ptám se, co mám teď dělat. OPPO příslušník odpovídá: “Si to vypněte, ne?” Já mířila otázku směrem k osobní bezpečnosti, ale dobrá, budu se příště ptát přesněji.

“Co kdyby ta osoba poslala něco, z čeho se dá identifikovat?” OPPO příslušník mávne rukou.


“Tak se asi půjdeme podívat dovnitř.” povídá další. Vcházíme.


Ptají se, jestli vím, kdo to může být. Zmiňuji pána od stánku blízko našeho, že jsem ho viděla s mobilem v ruce ve stejnou chvíli, ale že to může být jen náhoda, protože všichni tam pořád něco fotíme a posíláme. Ptají se mě, zda má iPhone. Říkám “ano, ne, možná, nevím.”


Jsme teď tedy ve fázi, kdy by museli sehnat záběry z kamer do 30m od stánku (ještě stále jsem nevěděla, že je to jen do 10m) v minutě 10:55 a v minutě 12:00. Drtivá většina návštěvníků tam v tuto dobu byli menší děti, takže ač tam je lidí hodně, mnoho se dá okamžitě vyloučit. Říkají, že tím, že jestli je AirDrop anonymní a zpětně nedohledatelný, není moc co dělat.


“Hm, tak my se tady projdeme.”

“Můžete se sem ještě vrátit, než odjedete?”

“Možná.”

Nevrátili se.


Dojdu si pro vodu a vracím se ke stánku, kam se Jakub mezitím vrátil. Říkám mu, co se stalo a Jakub říká, že to musíme jít říct na vedení veletrhu. Jdeme k infostánku, kde nám zavolají koordinátora celé akce, ten přizve správce haly a ten zas přizve správce IT, abychom došli k závěru, že na záběry z jídelny se stejně nikdo z nás podívat nemůže. Koordinátor se mě zeptá, kde je policie. Odpovídám, že by tu někdy být měli. Bohužel se mi ani nepředstavili, nedali žádný kontakt, takže nevím. Jakubovi dojde, že bychom měli vyfotit to místo, které je na první fotce. Vyfotím trochu víc z dálky. Jakub si všímá kamer a zjišťujeme, že na to místo jedna míří. Říká mi, že bych měla hned na policii zavolat a říct jim to, ať si to vyžádají. Dochází mi, že opravdu - vlastně je to ten nejjednodušší způsob!


V tu dobu v jídelně moc lidí nebylo, protože teprve na veletrh přicházeli. A jestli jde jen o toto místo a víme, že jsem vešla v 10:20 a přišlo mi to 10:55, na fotce je procházející člověk v bílém triku a bílých šortkách, dá se to výborně dohledat!

Dochází mi nejdřív, že ale nemám, komu to sdělit. Naprosto netuším, s kým jsem vlastně mluvila. Jakub říká, ať zavolám 158, vážně se mi nechce volat toto tam, ale nemám úplně na vybranou. Volám v 13:04. Dispečer je ten stejný, ví, o co se jedná. Říká, že mi někdo od nich zavolá. V 13:09 volá jeden z těch čtyř.


“Jste si prej na něco vzpomněla?”

“Ne, ale přišli jsme na to, že tam, kde byla udělána první fotka, jsou kamery”

“V tolika lidech, jo? To fakt ne.”

“Ale to právě není v tolika lidech, je to jen otázka, kdo měl v ruce iPhone-“

“To my na kamerách nepoznáme.”

“Já vím, prostě kdo měl v ruce telefon a fotil si odpadkový koš v časovém rozmezí 10:20-10:55. Máme vyfocené i to místo, kde byl. Tolik lidí si tam odpadkový koš nefotilo.”

“Ne, to dělat nebudem, je to hrozně práce a je to k ničemu. Ale od Vás potřebujeme, abyste se stavila na výslech. Můžete teď?”

“Ano.”

“Víte, kde jsme?”

“Ne.”

“MOP Letňany. [Adresa]”

“Dobře.”


Obracím se na Jakuba - výslech? Proč výslech? Mám slzy v očích, že to skončí jako minule s tím e-mailem, že se budu obhajovat, že jsem to nějak neudělala já nebo že mařím policejním časem. Zpětně chápu, že nejspíš myslel výpověď a špatně se vyjádřil.


V 13:35 zvoníme na MOP Letňany. Potkávám se s pátým příslušníkem. Bere mě hned vedle do místnosti, ale Jakubovi říká, že nemůže jít se mnou. Usedám, příslušník si z okna bere svůj policejní opasek a zapíná si ho. Schválně hodně otevřu tašku, aby viděl, že v ní nic nemám. Asi je to nějaké nařízení si vzít opasek při braní výpovědi? Nebo opasek nesmí ležet, když je v místnosti nepovolaný? Netuším, ale tohle gesto mě vyděsilo, že se budu muset zodpovídat a obhajovat.


Pak ale musím říct, že pátý příslušník byl opravdu nejsympatičtější. Na začátku, po zapnutí opasku, projevil empatii, což mě překvapilo, byl vstřícný a velmi se snažil pochopit situaci a pomoci mi, i když to zadrhávalo.


"Co Váš spolek dělá?" "Věnujeme se vyvracení dezinformací, upozorňování na mýty, falešné zprávy, rozebíráme konspirační teorie a tak." Policista začíná psát: "Vytváříme dezinformace..."

"Ne! Vyvracíme, vyvracíme."


Nakonec se i on zeptal “Tak proč jste to přijala?”


Konečně ale zjišťuji, napadne mě si zagooglit, že dosah je 10m.


Během sepisování výpovědi vešel do místnosti jeden z původních čtyřech příslušníků si něco vyzvednout z kopírky. Pátý příslušník mu řekl, že se vyžádá záznam, těch 30min. Původní příslušník protočil panenky.


Jakub byl mezitím na telefonu s právní zástupkyní a poslal mi do sms pár instrukcí a frází, které mám užít. Upřímně, jelikož pátý příslušník byl první člověk, který byl ochotný něco se mnou řešit, nechtěla jsem na něj nastoupit, měla jsem strach, že když to udělám, nepohlídá shlédnutí záznamu. Na závěr jsem z toho užila dvě věci - a to abych byla informována o všech úkonech a aby udělané záznamy a výpověď byla zaslána na datovou schránku právní zástupkyně. U první věci mi bylo řečeno, že mě informovat budou. Nestalo se tak. U druhé, že na to nemá čas, ale že mi výpověď vytiskne a můžu jí to dát.


Už jsem tam seděla dlouho, už jsem to chtěla ukončit. Vidím spoustu chyb ve svém jednání. Příště budu trvat na další osobě. Příště oznámím, že si interakci nahrávám - a budu. Příště budu trvat na všech expertních bodech. Občas je slušné vychování opravdu překážkou. Prostě nemohu dělat úlevy jen proto, že po patáliích konečně narazím na jednu osobu, která dělá svou práci. Prostě hranice a podmínky se jasně vymezit musí, i když mám starost, že na tuto osobu, která si to nezaslouží, budu nepříjemná.


Řekl mi, že se mám ozvat, kdyby se ještě něco stalo a dal mi svůj e-mail na zaslání fotek, jejichž příjem zkontroloval.


Zpátky na veletrhu jsem si šla prozkoumat sama toho pána z blízkého stánku. “Jé, dobrý den, to jsme se dlouho neviděli. Uděláme si fotku? Já jsem si nechala mobil na stánku. Můžeme tím Vaším?” Má Motorolu. Hluboce se mu omlouvám. Alespoň spolu máme hezkou fotku. Zpátky na svém stánku jsem psala mail, aby jeho jméno stáhli z mé výpovědi. Dostala jsem obratem odpověď, že tak bylo učiněno.


Večer, po veletrhu jsem kontaktovala kolegyně ze zahraničí, které mi doporučily mít někoho s sebou. Přes kontakt jsme sehnali pána, který mě druhý den půlku dne hlídal a sledoval okolí.


Pátek, 3. 6.

Potkáváme se ráno s pánem z ochranky. Řekl mi, že se tyto věci nesmí ani nafukovat, ale ani podceňovat. Podobně, jako to sledujeme u alternativních a ezoterických metod a konspiračních teorií, i toto chováni k nám může postupně dorazit. Naštěstí jeho provedení je tu velmi sníženo.

Pán mi řekl, že ze začátku AirDrop vypneme, abych se mohla soustředit na svou práci. Hodinu před odchodem mi řekl, ať to zapneme, uvidíme. Nic. Po hodině jsme se rozloučili a pán odešel v domluvených 14:00. 4 minuty na to mi přišlo video nafejkované video, jakože z policejní Dashboard kamery, jak někdo z policajta svým laserovým zrakem udělá hořící hromádku.


Poslala jsem to na policii v 14:35. Dostala jsem reakci dnes ráno (sobota) v 8:12, že to bylo přiloženo ke spisovému materiálu.


V 8:20 Jakub volal IT security osobě PVA EXPO. Ten nám řekl, že si policie záznam vyžádala. Museli jsme se tedy informovat sami.


Tak snad se na ten záznam, pozdě, ale přece, i podívají. Dnes jim to asi už k ničemu nebude, ale snad tam bude dost poznávacích indicíí. Třeba je i napadne se podívat na záznamy z dalších kamer, jak jde ke mně, aby se dostal do okruhu 10m. Dvakrát. A třeba i zjistí, o koho se jedná.


Ještě, že v ČR můžeme zatím brát tyto výhrůžky “jen” jako slova, ale také se to u nás občasně stává a bohužel musíme počítat s tím, že to může eskalovat. Proto je třeba k takovýmto výhružkám přistupovat s veškerou vážností.


Aktualizace, :

sobota, 4. 6.

  • Ráno, v 5:39, jsem poslala stížnost na Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, na datovou schránku (doručeno v pondělí, 6. 6., v 6:36, k 21. 6. bez reakce)

  • Odpoledne v 13:15 mi volali z odboru extremismu a terrorismu. Oběma kriminalistů srdečně děkuji, že se mnou jednali profesionálně a že se začali případem zabývat.

K 21. 6. - Dosavadní oficiální reakce byla reakce na tweet Sisyfa:


641 views0 comments

Recent Posts

See All