top of page
Search
  • Writer's pictureClaire Klingenberg
    • Mar 15
    • 5 min read

Breathariánství

Inedia, čili údajná schopnost žít bez potravy, zůstává záhadou a námětem fascinace. Historicky byla spojována s nadpřirozeným či paranormálním, ale dnes se často spojuje s extrémním půstem za účelem hubnutí či módního trendu. Mezi známé případy patří například Terese Neumann, australská Jasmuheen, či Ind Jani Prahlad. Breathariánství není nic nového a bylo "trendy" už ve viktoriánské Anglii.




Inedie

Inedie je údajná schopnost žít bez potravy. Osoby, které tvrdí, že touto schopností disponují, se nazývají breathariáni.


Tento název pochází od inedistky Therese Neumann (1898–1962) z Bavorska, která řekla: “Člověk může žít pouze z posvátného dechu.” Tento výrok odkazuje na Ducha svatého, který symbolizuje Boží přítomnost. Neumann tvrdila, že dokázala žít bez potravy od roku 1926 do roku 1962. Tvrdila, že konzumovala pouze denní dávku transsubstanciovaného chleba. "Transsubstanciovaný chléb" odkazuje na katolickou nauku o eucharistii, kdy je přijímaný chléb a víno symbolicky (a v některých tradicích skutečně) považováno za tělo a krev Ježíše Krista. Neumann tedy tvrdila, že dokázala žít pouze na eucharistickém chlebu, tedy z těla Kristova.


Tohle jako počátky moderního breathariánství může být pro některé překvapivé, jelikož bývá dnes často spojováno s východními filozofiemi a systémy víry.


Tradice půstů

Půst byl dlouho považován napříč tradicemi za způsob, jak pročistit své tělo a mysl. V dřívějších stoletích byl obvykle spojován s nadpřirozenem nebo paranormálnem. Symbolizoval naši závislost a slabost na materiálním světě. Například v devatenáctém století bylo v Anglii mnoho případů extrémního půstu u dívek a mladých žen, že vznikl název "půstové dívky".


Breathariáni mluví právě o odpoutání se od matérie - pokud je zdrženlivost, sebeovládání a snižování příjmu potravy a vody dobré, pak odstranění veškeré fyzické výživy musí být ještě lepší. Duchovně vyspělé bytosti nepotřebují potravu, vodu ani spánek.


Současné trendy půstů jsou často spojeny s módními dietami a zdravotními režimy, které slibují rychlé hubnutí a tzv. “detoxikaci” těla (pokud se vaše tělo nedetoxikuje samo, potřebujete okamžitě kontrolu jater, nikoliv půst). Extrémní půsty mohou mít negativní dopady na fyzické i duševní zdraví, a mohou vést k poruchám příjmu potravy.


Půstové dívky

Případy fenoménu půstových dívek, mladých žen z viktoriánské éry, které tvrdily, že přežijí bez jídla po dlouhá období, přičítajíce svou schopnost Božskému zásahu nebo zázračným silám, nekončily často dobře. Spíše než o nadpřirozeno, je fenomén půstových dívek historickým předchůdcem moderních poznatků o anorexii nervosy, přinášející osvětlení složitého vzájemného působení mezi psychickým strádáním, společenskými tlaky a individuálními schopnostmi. Podobně jako u moderního breathariánství tu vidíme princip braní si (tehdy jediné dostupné) kontroly nad svými životy.


Postavy hladovějících dívek předmětem fascinace, což vedlo mnoho společností a jednotlivců k jejich využívání v panoptikách nebo lidských zoo. Objevoval se i vědecký zájem o ně, neboť byly vnímány jako potenciální lékařský fenomén.


Případy

Mary J. "Mollie" Fancher (1848–1916), známá také jako "Brooklynská enigma", se proslavila tvrzeními o dlouhých obdobích bez jídla. Ve věku 16 let jí byla diagnostikována dyspepsie. Ve věku 19 let se objevily zprávy o tom, že se zdržovala jídla po dobu sedmi týdnů po dvou nehodách v letech 1864 a 1865, které ji oslepily a zbavily smyslového vnímání. Tvrdila, že má jasnozřivost a čte bez zraku, a nadále tvrdila minimální nebo žádnou spotřebu potravy až do konce 70. let 19. století, kdy údajně vydržela 14 let vlastního dobrovolného zdržení jídla. Navzdory veřejné skepsi a výzvám k testům její tvrzení zůstala nepotvrzená až do její smrti.


Sarah Jacob (1857 – 1869), "Postící se Welšanka”, tvrdila, že od deseti let nejedla. Původně setkána se skepsí, získala širokou publicitu a s ní i dary poté, co přesvědčila místního vikáře. Následné pochybnosti vedly k nemocničnímu monitorovanému testu v roce 1869, který po dvou týdnech odhalil příznaky hladovění. Navzdory prosbám jak od lékařského personálu, tak vikáře, rodiče odmítli jakýkoliv zásah. Sarah o několik dní později podlehla hladovění. Vyšetřování odhalilo její tajnou konzumaci minimálního množství potravy, což vedlo k odsouzení jejích rodičů za zabití.


Ann Moore (1761 - 1813) si v listopadu 1806 vysloužila pozornost místních pro svůj zdánlivý nedostatek zájmu o jídlo. Její zdraví rapidně klesalo, projevovalo se to žaludečními křečemi a záchvaty. Pokusy o jídlo vedly k bolestem a zvracení krve. O jejím stavu kolovaly různé letáky - od tvrzení, že žije ze vzduchu, po poruchu jícnu. Lékařská vyšetření v roce 1808 nedokázala prokázat její tvrzení. Její příběh přitahoval davy, s celkovými dary ve výši 400 liber do roku 1812. Nicméně, podezření na podvod rostlo, což vedlo k dohledu v roce 1813, kde se objevily důkazy o tajné konzumaci potravin. Ann zemřela krátce poté, ve věku 53 let.


V roce 1889 uveřejnil Boston Globe příběh o Josephine Marie Bedard, známé jako dívka z Tingwicku, která byla obviněna z podvodu lékařkou Mary Edwards Walker. Indicie, včetně nalezeného nakousnutého donutu, vedly k jejímu přiznání.


Moderní breathariánství

Jednou z nejznámějších propagátorkou breathariánství je Jasmuheen - Australanka Ellen Greve. Tvrdí, že se můžeme uživit pouze pránou, univerzální životní silou. Ve svých knihách propaguje jednadvacetidenní program dosažení nesmrtelnosti pouze pomocí světla.


Jasmuheen tvrdí, že od roku 1993 nejí, ale podobně jako jiní breathariáni, při dalším doptání říká, že si občas dá čokoládu, zmrzlinu nebo cheesecake. Tento svůj zvyk zdůvodňuje tím, že touží po chuti. Vede Kosmickou internetovou akademii (C.I.A.), kde si účtuje za semináře přes AUD2000 a tvrdí, že má 5000 následovníků po celém světě. Její učení zahrnuje přesvědčení, že hladovění může změnit DNA a přeprogramovat hladovění. Přesto (a nikoliv překvapivě) několik jejích následovníků zemřelo při pokusech o extrémní hladovění.

V televizním testu pořadu "60 minut" rychle pokleslo Greveovo zdraví po čtyřech dnech hladovění, což vyvolalo lékařský zásah kvůli dehydrataci a dalším obavám. Greve své selhání přisuzovala nedostatku čerstvého vzduchu, tvrdíc, že 70% jejích živin pochází z něj. Navzdory nebezpečí a jejího vlastního selhání pokračuje ve šíření svých nauk. Její knihy se překládají do češtiny a jsou běžně dostupné.


Pokud jste někdy slyšeli Jaroslava Duška propagovat breathariánství, museli jste slyšet o Prahladovi, v jehož jméně náš herec spatřuje velkou symboliku.


Ind Prahlad Jani tvrdí, že se zdržuje konzumace jídla a tekutin po dobu přesahující 70 let. Podstoupil testování pouze s lékařem Sudhirou Shahou, který nedovolil jakékoliv nezávislé pozorování testů. V roce 2003 dokonce kontaktoval NASA, aby získal finanční prostředky na výzkum Janiho, s návrhem potenciálních výhod pro astronauty. Když NASA zažádala o důkazy těchto tvrzení, než poskytne financování, nedostalo se jí žádných.

Údajně má zájem o Janiho i indická armáda kvůli možnosti, že jeho schopnosti by mohly pomoci vojákům vydržet prodloužené období bez jídla. Podobná tvrzení jsou mezi předními osobnostmi na ezoterické scéně časté a jsou i využívány jako argument, proč odmítají testování svých schopností.





Další info:


31 views0 comments

Recent Posts

See All

Detektor lži nedetekuje lež

Detektor lži, jak ho známe z detektivek a někteří i ze skutečného života, měří následující hodnoty: srdeční tep krevní tlak rychlost dechu kožní odpor (elektrodermální aktivita) Tím, že měří zároveň n

bottom of page