Skeptický zubař Grant Ritchey rád a často boří mýty kolem své profese. Jedním z nich jsou konspirace kolem fluoridu. Ty začaly už v čtyřicátých letech dvacátého století v USA, ale otáčky tam nabraly v letech šedesátých, kdy fluoridace vody byla prohlášena za komunistický komplot. Časem se tato opozice rozšířila po celém světě a získala své příznivce nejen z řad konspiračních teoretiků a zastánců pseudomedicín, ale i z řad pravicových politiků, prosazujících omezení vlivu vlád, a i z levicových environmentalistických stran.
Debata o skutečných benefitech fluoridace vody v pozadí potichu pořád běží na seriózní. výzkumnické úrovni, tedy zda opravdu data ukazují, že je fluoridace vody takovým benefitem pro země se sociálním zdravotnictvím. Na povrch vyvstávají z jiných kruhů výkřiky, které ale příliš seriózní nejsou a týkají se fluoridu v jakékoliv podobě. Tyto výkřiky sílí po vydání doporučení užívání fluoridové pasty, fluoridových gelů a fluoridových ústních vod lékařskými zubařskými komorami. Pokud jste ještě neslyšeli argumenty, že fluorid užíval i Hitler, či fluorid dělá žáby homosexuální, nejsem si jistá, zda vůbec sledujete veřejné dění. 😉
Na smršť konspiračních teorií, která přišla po vydání takového doporučení, reagoval Ritchey ve svém článku z 14. září 2014 na webu Science-Based Medicine, zabývající se vědeckým přístupem k medicíně a pseudomedicíně.
Článek odpovídá na otázky, jako:
Je fluorid bezpečný?
Kdy si mají děti začít čistit zuby?
Jsou zubaři zlí?
Odpovědi si můžete sami přečíst v anglicky psaném článku nebo tady v mém shrnutí v češtině.
Shrnutí:
Upozornění: Autor článku píše s sarkastickým tónem a nadsázkou
My zubaři jsme zlomyslnou skupinou sociopatů. Když se vám nesnažíme vyvolat roztroušenou sklerózu rtutí (roz. amalgámem), bojujeme za trávení vody ve veřejných zásobách jedem na krysy (roz. fluoridem). Co jen se to s námi děje…
Problémem je, že nám ty naše zlomyslné plány příliš nevycházejí. I po sto padesáti letech užívání stříbrného amalgámu, což vedlo k záchraně nespočetného množství zubů, snížilo bolesti a zlepšilo žvýkání milionům lidí, neexistují žádné důkazy, kauzální, ale ani korelační, že by amalgámové plomby způsobovaly nějaké nemoci nebo onemocnění.
A po šedesáti letech fluoridu v obecní vodě, jak v USA, tak po světě, přidávání fluoridu do zubních past a ústních vod, po aplikování fluoridových remineralizačních gelů do úst pacientů, jediného radikálního, čeho bylo docíleno, je radikální snížení počtu zubních kazů a ušetření spoustu peněz a bolesti našich pacientů. My jsme fakt packalové.
Teď ale od lékařské komory pediatrů USA (AAP - American Academy of Pediatrics) přišla nová strategie.
Naší novou strategií je doporučovat pastu s fluoridem jakmile vyraší nový zub, což bývá kolem 6. měsíce.
Lékařská komora pediatrů, lékařská komora zubařů (ADA - American Dental Association) a lékařská komora pediatrických zubařů (AAPD - American Academy of Pediatric Dentistry) se shodli na následujícím:
Zubní pasta s fluoridem je doporučena všem dětem po prořezání prvního zubu nezávisle na riziku získání kazu (pozn. konzumací potravin, které přispívají k tvorbě kazů).
Do tří let by množství pasty mělo odpovídat velikosti zrnka rýže, po třetím roku pak velikosti hrášku. Rodiče by měli dohlížet na dávkování pasty a čištění zubů.
Je doporučeno dávat fluoridový lak každé tři až každých šest měsíců po prořezání prvního zubu.
Ústní voda z volného prodeje není doporučená dětem mladším šesti let kvůli riziku spolknutí většího než doporučeného množství
(Pozn. J. Kopřivy Zubní pasty pro děti do dvou let by měly obsahovat 250–400 ppm fluoridů. V případě nadměrného příjmu fluoridů může dojít k poruše vývoje skloviny - fluoróze.)
Zubaři, včetně mě, jsou nadšeni, že AAP tato doporučení vydala, nejen pro informovanost pracovníků v jiných oblastech zdravotnictví, ale i pro vzdělání nových rodičů v zubním zdraví svých dětí. Tím, že k nám se děti dostanou mnohem méně než k dětskému lékaři, je třeba aby pediatři hráli silnější roli ve vzdělání v zubním zdraví. Jsou to oni, ne my zubaři, kteří jsou prvním bodem styku se zubním zdravím pro děti. Jak zmíněno výše, zubní pasta s fluoridem by měla být užita už na první zub. Pokud je užívaná správně, prospěšnost pro dítě je obrovská a pravděpodobnost vzniku fluorózy zubů je téměř nulová.
Když AAP vydalo tato doporučení, čekal jsem velký rozruch. Byl, oproti mému očekávání, celkem mírný. Nejvýraznější hlas proti byl od Susan Posel, šéfredaktorky Occupy Corporatism, která tvrdí, že fluorid spouští autismus, ADHD a dyslexii. Přestože neexistuje žádný důkaz, který by prokázal propojení mezi fluoridem a zmíněnými poruchami (či jakýmikoli jinými), tato tvrzení anti-fluoridačové užívají. Důkazy hovoří jasně: zubní kazy se snižují o 30-60 % v závislosti na demografii, maximálně s drobnými kosmetickými vadami na zubech. (Pozn. Tato míra snížení je v USA. Z důvodu finanční nákladnosti i preventivních zubních prohlídek, bývá zubní péče častěji vynechána.) Nedochází k snížení IQ, žádná neurotoxicita, žádná kalcifikace šišinky.
Takže se milí čtenáři můžete uklidnit. Ať se snažíme, jak se snažíme, to trávení lidí nám zubařům moc nejde. Dokonce ty postupy, které doporučujeme, jsou výhodné pro vaše celkové zdraví, mají za sebou dlouhou řadu úspěchů, jako i pevných vědeckých důkazů, potvrzujících jejich účinnost a bezpečnost. A vzdávám hold AAP, že aktualizovala svá doporučení, aby lépe chránila naše malé děti před zubními kazy, jejich nejčastějším zdravotním problémem.
Tolik mé shrnutí.
Za revizi a odbornou konzultaci děkuji MDDr. Janu Kopřivovi
Doplnění doktora Kopřivy:
I já přemýšlím nad tím, zda má fluoridace obecní vody v ČR takový pozitivní dopad, aby se užívala plošně. Přijde mi to u nás skoro zbytečné. Teoreticky by mohlo dojít, v případě užívání jiných zdrojů fluoridu, k nadměrnému příjmu fluoridu. Ke kazu dochází poklesem pH v ústech (plak + bakterie + potrava +...). K regeneraci kazu dochází se zvýšením pH v kombinaci s čistou sklovinou (když je narušena demineralizaci) a s dostatkem minerálních látek ze slin. Tím dojde k regeneraci a zabudovávání minerálů i fluoridu zpět do krystalové mřížky skloviny. Je ale dle mého názoru zbytečné pít fluorid, aby se pak dostal do slin - jednodušší je používat pasty, aby přímo působily v ústech na zuby a přebytek se vyplivne.
Je to i otázka expozice. Pasty jsou koncentrované, ale působí kratší dobu. Sliny jsou méně koncentrované, ale působí třeba celý den. Nejvíce je ale sklovina demineralizaci ohrožena v noci, kdy klesá produkce slin. Proto je dobré si čistit zuby hlavně na noc, aby pasty mohly déle působit a tak kompenzovali tento pokles.
Autor shrnovaného článku: H. Grant Ritchey Jr. D.D.S., F.A.G.D. je zubařem, který se od roku 2011 ve svém volném čase zabývá odhalováním a vyvracením mýtů kolem své profese. Kromě přispívání do Science Based Medicine, vytváří společně s pediatrem Clayem Jonesem The Prism Podcast.
(Fotografie z webu ordinace Tonganoxie Dentist)
Poučení?
Pokud bychom se měli nějak poučit, tak snad následovně:
Fluorid je v doporučeném množství prospěšný.
Dětem by se měly čistit zuby od prvního zubu.
Zubaři to, povětšinou, s námi myslí dobře.