Formaldehyd, thimerosal (thiomersal), hliník.
Tyto tři látky znějí děsivě, když si představíme, že jsou do nás vpichovány a když si je přečteme ve složení vakcín v příbalovém letáku, je logické, že se lekneme.
Formaldehyd známe z detektivek, jako nálev na mrtvoly.
Thimerosal je sloučenina rtuti.
Vdechováním hliníku se můžeme otrávit.
Proč se tyto látky dávají do očkování?
Začneme trochu někde jinde. A to u chloridu sodného. Chlorid sodný je NaCl - tedy sloučenina chlóru a sodíku.
Sodík je sám o sobě doslova výbušný. Smíchejte sodík s vodou a dojde k exotermní reakci - celý pokus vám bouchne.
Chlor je jedovatý plyn.
Chlorid sodný, tedy sloučenina výbušniny a jedovatého plynu, je kuchyňská sůl.
Sodík je reaktivní, protože má o elektron navíc. Chlor zase elektron hledá. Proto, když se tyto dvě látky potkají, stabilizují se a je naprosto bezpečné je konzumovat.
Takových příkladů existuje v chemii mnoho. Vodík, plyn, který nás může udusit, a kyslík, plyn, který nás může otrávit, spolu vytváří vodu - H2O. Tedy, abychom pochopili nebezpečnost látek, nemůžeme se koukat na nebezpečnost jednotlivých prvků, ale na to, jak se chová v dané sloučenině a také kolik ho je přítomno. Náš vzduch má 21 % kyslíku. Dýchání 100 % kyslíku vede k otravě (toto se může stát např. potapěčům)
Pojďme se teď vrátit k naší trojici z příbalového létaku.
Pro lepší pochopení textu chci zdůraznit, že se budeme bavit v jednotkách: kilogram
gram = 0,001 kg miligram = 0,000001 kg mikrogram = 0,000000001 kg (Já vím, převody jednotek jsou pro většinu z nás nepříjemnou vzpomínkou na léta ve školní lavici, ale zde je to potřeba).
Formaldehyd
Věděli jste, že naše tělo produkuje formaldehyd? Ano, v rámci metabolického cyklu dojde k vytvoření formadelhydu, dokonce až 42 gramů denně. Bežně máme v krvi 2,5 miligramů formaldehydu na litr. Enzymy v našem těle ho rozloží, tudíž nedochází k ukládání formaldehydu v těle. Formaldehyd se přirozeně vyskytuje i v ovoci. Nejvíce ho je v hruškách, 38,7 - 60 miligramů na kilo.
A kolik je formaldehydu v očkování? Jedna vakcína obsahuje méně než 100 MIKROgramů. Tedy, méně než 0,1 miligramu. Jen malý zlomek toho, co naše tělo přirozeně produkuje. A mnohem méně než v jedné hrušce. Pokud má průměrná hruška 120 gramů, je v ní mezi 4,5 - 7,2 miligramů formaldehydu, takže 40 krát až 70 krát více, než v jedné vakcíně.
A proč se dává do vakcín? Deaktivuje virusy a detoxikuje bakteriální toxiny - aneb, díky jeho přítomnosti nechytíte z očkování tu nemoc, proti které se očkujete.
Thimerosal
Jedná se o konzervující látku, která zabraňuje vzniku plísní. Proto je součástí některých vakcín, roztoku na čočky, kapek do očí a různých kosmetických přípravků.
Dnes ho nalezneme v očkování proti japonské encefalitidě, Q horečce a v některých vakcínách proti chřipce (ne však v těch běžně vpichovaných v ČR). Kvůli (nepodloženému) strachu, že jeho přítomnost způsobuje autismus, byl v roce 1999 ve většině očkování nahrazen jinou konzervační látkou.
V thimerosalu je rtuť ve formě ethylrtuti. Ta nebezpečná rtuť, která je například v rybách, je methylrtuť. Když sníme konzervu rybiček, která má v sobě průměrně 85 mikrogramů rtuti, sníme třikrát více, než je v jedné vakcíně (25 mikrogramů) a ještě k tomu sníme tu "špatnou" rtuť, která má poločas rozkladu 50 dní. Ta v thimerosalu má poločas rozkladu 7 dní.
Hliník
Hliník se neodstěhoval do Humpolce, hliník tu je s námi. Je třetím nejčastějším prvkem v zemské kůře a může být toxický. Každý den ho sníme 30-50 mikrogramů, například se vyskytuje v sýru.
V mateřském mléce najdeme 40 mikrogramů hliníku na litr. Nebezpečný se ale pro nás stává až při 2000 mikrogramech na kilo naší váhy. Ve všech vakcínách ho je méně než 1000 mikrogamů, ve většině méně než 500 mikrogramů.
Tzv. hliníkové soli podporují spouštění imunitní reakce, proto jsou přítomny v očkování.
Očkuje se víc, než dříve
Ano, to je pravda. Už jenom z toho důvodu, že v dobách našich prarodičů existovalo méně vakcín. Na druhou stranu, díky vývoji, množství látek, které dítě do těla dostane, je méně, přestože se očkuje na více nemocí (a zdá se nám, že jehliček je proto víc). V roce 1980 do nás bylo vpíchnuto 15096 antigenů (cizorodých částic). Tato očkování dítě dostalo do svých čtyř let a chránila před sedmi nemocemi. V porovnání - v roce 2017 bylo v rámci očkování vpíchnuto jen 173 antigenů, od narození do 18 let, a chrání nás před šestnácti nemocemi.
Na závěr, než se lekneme cizích slov a chemických názvů, je třeba si uvědomit, že chemie jsme my a vše kolem nás. I vodu lze nazvat děsivě - dihydrogen monooxid. A také, množství určuje nebezpečnost.