• Claire Klingenberg

Základní pravidla konstruktivní diskuze

Updated: May 21



Při střetu v diskuzích (obzvlášť na sociálních sítích) se často objevuje takový nešvar. Někdo se vytasí s nepravděpodobným tvrzením, a odmítá podat jakékoliv informace, které by podkládaly jeho věrohodnost, místo toho chce, aby mu to ostatní vyvrátili. Aby byla diskuze konstruktivní a přínosná nejen pro diskutující, ale i pro ty, kteří diskuzi čtou, je třeba myslet na následující:


  1. Vyjasnit si pojmy Sice máme slovníky s jasnými definicemi slov, ale nemůžeme ignorovat, že různá slova nabydou časem, kontextem a užíváním pozměněné významy. Proto je důležité si včas vyjasnit, co si pod konkrétním pojmem představuji. Zamezuje to zbytečným nedorozuměním, které diskuzi jen eskalují.

  2. Břemeno důkazu Ten, kdo s tvrzením přišel, je ten, kdo musí své tvrzení doložit. Říct "to je můj názor" není důkaz, ale naprosto bezvýznamná fráze. "Mít právo na názor" není to stejné jako "všechny názory jsou pravdivé" anebo "všechny názory jsou stejně opodstatněné." Doložení tedy nemůže být ani názor někoho jiného, pokud se ten názor neopírá o dohledatelná data. Ten, kdo důkaz předkládá, musí vysvětlit, proč je to hodnotný důkaz.

  3. Vstřícnost Neužívat fráze "to je blbost" a tomu podobné nejsou protiargumenty, nezávisle na tom, zda dané tvrzení dává či nedává smysl. Sem patří i cílené neporozumění diskutérovi. Neschazovat druhého diskutujícího kvůli trivialitám.

  4. Tvrzení musí být ověřitelné Musím stavět argument tak, aby kdokoliv jiný, kdo ho po mě čte, viděl logiku cesty, kterou se ubírám a mohl si ověřit mé jednotlivé kroky. Nemůžu stavět na tvrzení, jehož pravdivost je neověřitelná, nebo na tvrzení, které je tak vágní, že se mu ani nedá kvalita pravdivosti v žádném měřítku přiřadit.

  5. Nelze dokázat negativ Toto se odvíjí od bodu 1. a 3.. Říká se tomu Russellova čajová konvince. Pokud pronesu, že kolem Slunce obíhá čajová konvince, která není vidět ani dalekohledem, nemůžu pak po ostatních chtít, "dokažte, že to tak není." Sice tento přístup vidíme v diskuzích často, ale takto opravdu nic nefunguje. Nelze dokázat, že něco není. Jde prokázat, že něco je.

  6. Pozor na přirovnávání Aby se nám náš argument lépe dařil vysvětlit, je na snadě využít nějaké přirovnání, kterým své uvažování přiblížíme ostatním. Vybírání správného přirovnání je vcelku obtížné - musí být výstižné, ale nesmí být manipulativní.

  7. Držet se tématu Občas diskuze vypadají jako volný sled asociací na večeru improvizačního divadla. Odbíhat je velmi jednoduché. Musíme se držet na otěžích. Sem patří i zbytečné rýpání se v gramatice.

  8. Reagovat na argumenty, ne na osobu V diskuzi, která má být konstruktivní, neřeším vzhled, osobnost, ani osobní život toho, s kým diskutuji.

  9. Nepaušalizovat osobní zážitek Každý vidíme svět skrze jinou čočku. To, že my osobně jsme něco nějak vnímali či nevnímali není nijak přínosné do diskuze, která není o vysledovatelných prožitcích.

  10. Argumentační fauly Těch existuje celá řada, některé z nich tu byly už nepřímo zmíněny. Hlídejte se, ať se jich nedopustíte, ale pokud se jich dopustí někdo jiný (obzvlášť pokud je to někdo, kdo je nezná), nešermujte názvy, ale vysvětlujte, proč argument není platný. Hezký přehled v češtině je na webu Centra občanského vzdělávání. Ten stejný přehled, v jiném formátu, je pod textem.


Vím, že pravidel je hodně, je téměř nemožné je všechny pokáždé dodržet, obzvlášť v rámci rychlosti, ve které on-line diskuze probíhají. Nicméně, mějte je na mysli, ať to dohadování se na síti má alespoň nějaký smysl. 😊


Další mini-manuály zde. České články zde.


©2018 by Claire Klingenberg. Proudly created with Wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now